Chcete mít v textu chyby?
Asi ne, že?
Jako korektorka se těším na každý váš text. Pokud je krásný a bezchybný, jsem nadšená.
Připadá vám výraz ‚hledáme nové inovativní metody‘ divný?
Pokud ano, máte pravdu. Pokud ne, možná by bylo dobré zvážit při tvorbě vašich textů pomoc korektora.
Jsem korektorka a miluji češtinu. Korektorkou jsem se nestala z žádné nutnosti, ale z čiré zábavy. Na každý nový text se těším. Nejen na informace, které mi přinese, ale i na tvůrčí prostor, který mi nabídne.
Chápu, že ne pro každého je čeština prioritou, někdo studoval jiný obor, někdo píše s vášní a nekouká nalevo napravo, jiného čeština prostě nebaví. Vztah k rodnému jazyku začíná v dětství a hodně záleží na učitelích, se kterými se dítě setká. Já jsem měla štěstí na despotickou starou paní a tvrdý dril. Její klasifikační stupnice se pohybovala v rozsahu plus čtyři až pět mínus. Nelžu, na to bych nepřišla. Dodnes vzpomínám na noční můru zvanou pravopis. Chtěla-li jsem uspět, musela jsem češtině věnovat mnohem více úsilí, než tehdy běžně vyžadovali ostatní učitelé. Vědět, kde je ta moje kantorka pochovaná, nosím jí květiny.
Později jsem studovala češtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Ještě později jsem studovala na Filozofické fakultě téže univerzity.
A tam to přišlo! Nevím, zda si umíte představit, jak obtížné je najít v textu myšlenku, obsah nebo cokoliv, co v něm není. To prázdno musíte pochopit, následně se ho naučit a potom i reprodukovat. A když už už si myslíte, že to přeci jenom půjde, prásk! Konkrétně mě uhodilo ‚cíly‘ ve skriptech andragogiky. Mohla jsem začít od začátku. A znova. A znova.
Někomu chyby v textu nevadí, mně ano.
Já snad budu dělat korektorku!
Začala jsem se zajímat o problematiku, začala jsem zase studovat. Krátce na to jsem se setkala s bývalým spolužákem: „Jak se máš?“ „Co děláš?“ „Já jsem novinář.“ „Aha! Nepotřebujete,“ a teď to přijde, „korepetitorku?“ Já jsem místo korektorku řekla korepetitorku! Tím měla moje kariéra skončit dřív, než se rozběhla. Ale nebylo tomu tak. Ozval se telefon: „Prosím tě, pojď nám číst noviny, lidé nám píší, že máme chyby, to už není k vydržení.“ Nebylo divu. Perla ‚V ulici dochází k práci plynařů…‘ mě sice málem shodila ze židle, ale zato rozesmála spoustu mých přátel.
Strašně mě to bavilo.
A práce přibývalo. Řada publikací, tiskoviny, webové stránky. Kapitola sama pro sebe jsou závěrečné studentské práce. Neměla bych to psát, ale někdy jsem autorem víc já než student. Nedávno jsem upravovala velice krásnou publikaci, již zpracovanou grafikem, ale musela jsem ji celou doslova překopat. Rčení: „Každý pes jiná ves“ autor uplatnil formou každý odstavec – jiná úprava. Další zajímavá situace – měla jsem co do činění s právníkem. Na tom by nebylo nic špatného, ale těžké bylo podepsat se pod dokument hemžící se výrazy ‚by jsme, by jste‘. „Pane doktore, prosím vás, mohla bych před podpisem mluvit s vaší slečnou sekretářkou?“
Korektorství je můj koníček.
Korektorství je i můj byznys.
Co pro vás může udělat korektor?
- Najít spoustu překlepů. Dobrou službu prokáže i textový editor a vřele doporučuji ho využívat, ale ‚přecházet‘ se mu líbí stejně jako ‚předcházet‘.
- Najít pravopisné chyby. I tam vydatně pomůže počítač, ale spolehlivost je odhadem 70%.
- Vyřešit interpunkci a správnou větnou stavbu. To může být pro mnohé velký oříšek.
- Správně zapíše číslovky, zkratky, vloží pevné mezery a další.
- Ověří údaje, u nichž má pochybnosti, např. oficiální názvy.
- Jeho stylistické úpravy mohou být opravdu zásadní.
- Upraví formátování podle ČSN. Například studentské práce mají velmi přísná pravidla
- Pohlídá typografii a dokončí práci tak, aby výsledkem byl nejen čtivý, ale i pohledný text.
- Korektor nikdy nedělá změny bez souhlasu autora, u stylistických úprav pouze nabízí řešení.
- Někoho korektor ujistí, že jeho práce je dokonalá, jinému z práce hodné průměrného šesťáka pomůže k inteligentnímu dílu.
Než se obrátíte na korektora, můžete zalistovat v ebooku Jak ubrat práci korektorovi, kde vás upozorním na častá úskalí češtiny a dozvíte se nejen jak, ale i proč jsou věci tak, jak jsou. Ne, nebojte se, nejde o souhrn pravidel českého pravopisu, ale o stručnou příručku, která vám přehledným a snad i zábavným způsobem pomůže i v případě pouhého zaváhání nad některým jevem. A nemám na mysli jen pravopis. Setkáte se s nejčastějšími prohřešky typografie a formátování, kterých se dopouštějí jiní, ale nemusíte se jich dopouštět vy. V důsledku ušetříte korektorovi práci a sobě peníze. Přesto vám doporučuji nechat text přečíst ještě dalšíma očima, pokud možno očima zkušenýma a cvičenýma, nejlépe očima korektora.